Pirátská putovní univerzita je novátorský vzdělávací experiment (nejen) na principu sebeřízeného učení v prostředí politické strany. Je to současně pokus měnit - skrze individuální reflexi, proměny a zrání - vnitrostranické prostředí, formu a tím i obsahy politiky, veřejného prostoru a dialogu (cílem je vysoká dialogická kultura). Uznává potřebu individuality (zde se může rodit něco nového, oživujícího, obrozujícího) a zároveň potřebu synergií a ukotvení v širokých souvislostech (tíha i váha, v dobrém smyslu tradice, minulého, již objeveného, střetání s růzností druhých, dlouhodobý horizont a zobecněné imperativy).
Nejde sice o akreditovanou vzdělávací instituci, ale klade na sebe velmi podobné nároky jako jiné akreditované instituce (vědecké bádání, ověřitelnost experimentů, zdrojování).
Kurz pro nováčky „Příprava na dlouhou platbu“
(distanční) – cca 5-6 hodin
Kurz konstruktivní a respektující zpětné vazby
krátká četba + 10 až 30 praktických cvičení
Rychlá první pomoc - jak pracovat s fórem a v jiných prostředích
krátká online poradna k tomu, co aktuálně potřebujete používat, nebo s čím si nevíte rady
Přihlašte se na kurz u kurátora PPU.
VĚDOMÉ VNOŘENÉ UČENÍ – základní princip učení v těsném sepětí s praxí
Tento proces se týká zapsaných a dlouhodobých studentů-přednášejících, nikoli posluchačů nebo jednorázově či krátkodobě přednášejících či spolupracujících dobrovolníků.
Studující-přednášející si svůj studijní program nastavuje dílem sám(a), ale pochopitelně se očekává spolupráce s ostatními přednášejícími-studujícími a hledání přesahů a synergie mezi tématy, hledání společného horizontu možností.
Jsou v principu přinejmenším 4 možnosti, jak docílit toho, že politik (politička) může včlenit systematické učení přirozeně do své politické praxe a učinit z něho pravidelný návyk. Nejdůležitější podmínkou je, že učení je řízené jasně definovaným dlouhodobějším cílem. Tím cílem není nic menšího než nalezení odpovědi na velkou a zatím nezodpovězenou otázku (např. dobrá důchodová reforma) – proto má velký mobilizační a motivační potenciál. Vytváří si tím kolem sebe dlouhodobě platný srozumitelný rámec (pro sebe, v očích druhých).
1) agilní, minimalistické, zato pravidelné dávky učení v úzké návaznosti na běžné úkoly související s dlouhodobým cílem (strukturální učení: metadata, metodiky, slovníčky...)
2) učení v podobě rešeršování témat a skrze ně vyhledávání strategických spolupracovníků a klíčových argumentačních oponentů, cizelování fakt, argumentů
3) učení jako nedílná součást průběžné a systematické komunikace s různými druhy veřejností, skupinami voličů či jednotlivci (ověřování pohledů na věc, rozšiřování vědomí, vystupování z bublin)
4) upevňování učení v podobě iterativního medializování tématu, své práce či jiných osobností
Délka studia a spolupráce s PPU závisí na každém studentovi, postupuje svým tempem podle časových možností a zájmu. Jako pomocné vodítko, jak rozvíjet sami sebe, své téma, cyklus či program, a cítit pokrok, vezměte návrh studijního procesu (vyberte si pak také formy učení - jiná sekce této podstránky):
Životní cyklus dobré praxe uvnitř strany (viděno zdola, očima hejna):
zachycení příkladu (od jedince či ojedinělého úkazu) k systematickému začlenění a rozvíjení také mimo pevné a oficiální struktury strany (čili volnější a svobodnější prostor k šíření, nezávislý na funkcích, pravomocích a stranických úkolech, mimo úzká hrdla, mimo strážce bran).
(Součást kvalitativního cíle) V rámci chodu univerzity by postupně mělo docházet k úspěšnému vyzkoušení každého předpokládaného dílčího procesu učení a osvojení znalostí (syntéza, sběr strategických otázek od přednášejících, zapojení straníků, příznivců-nestraníků, voličů i nevoličů do tvorby programu, zlepšení studijního materiálu, zpřesnění výzkumných otázek, statistické podklady, metadokumenty, vznik přesoborové metodiky apod., přesah do programu Pirátů, spolupráce s poslanci, rezortními týmy, komunálními zastupiteli, kandidujícími...).
- formulace strategické otázky (reformulace, zpřesnění)
- zařazení otázky(zek) do (mentální) mapy pirátských (…) strategických otázek a souvislostí
- (periodické) formativní sebehodnocení
- (periodické) strukturované hodnocení či zpětná vazba straně, oblastnímu sdružení + vybranému funkcionáři (poslední po domluvě – součást formativního /sebe/hodnocení jako pohled zvenku)
- individuální studijní plán (včetně volby forem učení)
- agilní nebo periodické sebepozorování/introspekce (s pomocí diktafonu např.)
- rešerše (např. vedené strategickými otázkami)
- „hlubinná“ četba (opoznámkování, shrnutí do 5 stran, kolektivní rejstřík pojmů/autorů/otázek/literatury dané tematiky či strategické otázky, zapracování do širšího kontextu)
- navazující otázky po přednášce (po sběru otázek z publika)
- stínování při práci po určitou dobu
- mentoři
- stáže
- wikipedie (psaní příspěvků)
- krátkodobá či dlouhodobá anketa (např. jaké jsou zásadní kompetence dobrého politika, který bere politiku jako transparentní a otevřenou službu občanům)
- kvalitativní rozhovor s: asistenti/poslanci/garanty/vedoucími odboru apod. (příprava, vedení nebo druhá strana/zpovídaný) na vybrané téma (pro lokální či regionální tisk, Pirátské listy, podcast, deníky, rozhlas apod.)
- klíčová slova v cizím jazyce (pro účely rešerše a rozvoje jazykových kompetencí v cizím jazyce), mapa pojmů
- křížová analýza programu strany (horizontální průniky se studiem)
- křížová analýza se „studijními programy“ ostatních studujících PPU
- e-learning (příprava, absolvování, úprava) – toto je ve stádiu, kdy jsou poznatky (nebo část prezentovaného materiálu) poměrně konsolidované a nebudou se příliš měnit
- tvorba metodiky, případně ověření a úprava metodiky
- vytvoření studijního cyklu
- vytvoření studijního oboru
- deliberativní sběr podnětů
- listy důvěrné (hlubší osobní dopisy různých cílů – apel, vysvětlení/argumentace, zpětná vazba, sdílení zdrojů apod.)
- „meditační“ karty na každý den / příp. osobní kalendář (delegování, time management apod.)
- introvize (metoda duševní seberegulace)
- schema opakovaně se projevujících a přetrvávajících slabin (v projektech, týmech, straně) čili příležitostí k rozvoji
- tvorba a revize strategických otázek
- 360ti stupňová vazba
- (skupinová část) formativního sebehodnocení
- koučink-introvize (metoda duševní seberegulace)
- přednáška (částečně interaktivní)
- pracovní dílna I (volně ustavená skupina)
- pracovní dílna II (speciálně vybraná skupina)
- setkání přednášejících PPU – diskuze nad nabídkou
- liniové průřezové týmy (např. garant-PPU-personální odbor)
- konvergentní skupinové čtení a diskuze (různě tematicky zaměřené knihy > JEDNO TÉMA)
- divergentní skupinové čtení a diskuze (různé knihy na téže téma > hledání ucelené škály/matice proměnných, témat, problémů s tématem spojených)
- panelová diskuze
- hackathon (typ pracovní dílny s jasně daným cílem a časovým omezením – mise musí být do vypršení termínu splněna – viz něco jako záchrana Apolla)
- skupinové psaní knihy (online)
- mumble (virtuální, audioseminář)
- e-learning
- deliberativní sběr podnětů
- projektové učení
- příprava studijních cvičení, materiálů
- tvorba scénářů vývoje (foresight a jiné metody)
- listy důvěrné
- tvorba meditačních či motivačních karet/osobních kalendářů
Otázka slouží k dlouhodobému motivování k hledání a studiu. V kostce shrnuje to nejzásadnější téma svého autora z dlouhodobého hlediska. Až ke vzdálenému horizontu, kam sotva dohlédne. Tedy nezná ani konkrétní cestu a způsob zodpovězení své otázky. Otázka se v obecném smyslu vždy ptá, jak něco udělat, jakými prostředky něčeho docílit. Pokouší se tedy stanovovat žádoucí cílový stav, kvalitativní předpoklady "dobré odpovědi". Ze své podstaty jde proto o otázku otevřenou, nikoli zjišťovací.
Výhodou takové hutné a stručné otázky (dlouhé nejvýše několik řádků), navíc transparentně zveřejněné (alespoň pro ostatní studující, ideálně také spolustraníky i příznivce, ale klidně i veřejnost) je rychlé zorientování se ve velké - již čím dál více anonymní - mase spolustraníků, efektivní nalezení spolupracovníků a spřízněných duší s podobnými dlouhodobými cíli a zájmy díky přehledné a jednoduché mapě strategických otázek, které si kladou straníci či příznivci, a sdílené hledání správného cíle.
Otázka mimochodem slouží i k jednoduché diagnostické práci - dokáže spolehlivě odhalit osobnost. V ideálním případě by strana měla požádat všechny členy, kteří mají ambice na jakékoli úrovni kandidovat, aby si zformulovali alespoň jednu pracovní strategickou otázku. Kam až daleko v čase vidí? Co se snaží vidět?
Soustředit se na dlouhodobé vize je dobrý způsob, jak najít neotřelá multisatisfaktorová řešení krátkodobých problémů.
Pro začátek není třeba dokonalé otázky, otázka totiž s časem zraje, mění se pod rukama a tíhou nových zjištění, praxe, kurátoři i studující mohou otázky upravovat, rozšiřovat, zpřesňovat. Některé otázky bude třeba možná rozdělit na dvě samostatné, jiné naopak sloučit, aby daly dohromady pokud možno úplnou otázku.
Příkladem strategických otázek jsou 3 výzkumné otázky PPU. Aktuální mapu strategických otázek najdete [ODKAZ BUDE DOPLNĚN].